Hledat v blogu

Babylon kulturistiky? Weider by se obracel v hrobě

Publikováno : 2019-26-09 18:25:25
Kategorie : Aktuality , Domácí scéna , Světová scéna

To, co čemu se dnes říká "hardcore" by bylo ještě před 5 leti "hobby" styl. Skutečných sportovců je jak šafránu.

Skončila doba dřiny, je tu doba pozérů a rychlokvašek.

Ukazuje nám tento trend i hlavní fitness federace IFBB? Ano. Nesmyslné laciné kategie, znevažující vše, co tu zůstalo po zakladatelích bodybuildingu. Poslední roky o tomto jevu píše i spolumajitel jedné z nejznámějších značek suplementů u nás - Pavel Vacek. Aby si z toho taky netropil srandu, když jeho značka vyrostla právě na tvrdém Hardcore bodybuildingu, na těch "nejmasitějších" kulturistech a on sám je ze staré školy, která znala jen dřinu dřinu a zase dřinu. Dřina není moderní

Jak se ale profiluje současný svět kulturistiky a fitness? Jaké jsou hlavní tváře dneška a jaké nám dávají poselství? Veškerá pozornost směřuje na Instagram a vyfabulované statusy pseudo osobností. Nahé zadky v prádle a provokující fotky už tak nějak přehlížíme. Je to zvrhlost. Holky jsou populární díky svým odhaleným fotkám, určitě ne kvůli tomu, co mají v hlavě, nebo co dokázaly. V tomto ohledu to mají chlapi složitější. Je totiž žádní Pákystánci a Indi sledovat nebudou. Maximálně tak pár dotěrných Němců, kteří jim nabídnou peníze za "seriozní foceníčko" a nebo menší "službičku".

sexy bikini girlTakže fitness je o polonahých fotkách? Super. Nejde teda už o úspěchy na závodním poli ale o míru nahoty?

Definice pojmu Hardcore v roce 2019: zvedám velký váhy, jedno jak, hlavně že je zvednu,  mluvím jak kanál a chlubím se pícháním steroidů. Už to není soubor principů, které zastávali opravdoví závodníci typu: Arnold, Dorian nebo z našich Tom Bureš. Dneska je všechno tak nějak na oko. Musí to hlavně dobře vypadat. Tvrdost k sobě je v čudu. Důslednost je v čudu. Vynášeni do nebe jsou leštěnky a Insragramové celebrity. Zvrhlost.

Nechci paušalizovat, ale co sakra vede jedince, kteří si pár měsíců čuchli ke cvičení, že se můžou postavit na závodní prkna?

No přece nové kategorie IFBB. IFBB to podporuje. Klasické kulturistické časy tak, jak je zakládali bratři Weiderovi jsou pryč. Zůstala jen nostalgie po skutečných závodnících a osobnostech, ke kterým bylo možné vzhlížet. Federaci, na které tento sport a nebojím se říct subkultura vyrostla, už dávno nejde o zlepšování a rozvoj tohoto sportu, ale především a jen a pouze o peníze. Světe div se! A ač se mi to říká s těžkou duší, České IFBB je úplnou kopií. Se všemi hnusy, které k tomu patří: mamon moci, protekcionalizmus, lobby, kamarádšoft, úplatky, vytahování peněz ze závodníků, zneužívání rozhodčích. Je to rok od roku horší, tak jako celé IFBB. Pomyslnou třešínkou je slavné získávání "rádoby" profi karet. Výsměch všem skutečným PRO závodníkům.

Kai green Hardcore bodybuildingProč ale dnešní doba (2019) vyrábí takové sportovce? Není to úplně jejich vina. Jsou jen odrazem toho, co se děje ve společnosti a ve vyfabulovaných svazech. Morálka a etika se nevytratila jen z denního života, ale i ze sportu. Není to Doba", co plodí tyto kreatury, ale to my všichni se na tom podílíme. Chválíme ty, kteří prohrávají a konejšíme je, jak to bylo nespravedlivé - místo toho, abychom je postavili do tvrdé konfrontace s výsledky. Bez proher nejsou výhry. Výmluvami a svalování viny na druhé se rozhodně nikdo zlepšovat nebude. Prohrál jsi? Tak se seber, a jdi se přiblízit těm, kteří tě porazili. Makej na sobě. Netvrď ale všem okolo, jak ti ukřivdili, jak jsi měl rýmečku a jak nemáš správně podplacené rozhodčí a podobně.

Naděje pro mladé? Ano, zaplať bůh pár jich u nás je

Musím říct, že přes veškerou skepsi i u nás rostou skutečné osobnosti s výsledky na prknech, s potřebnou skromností i hrdostí a hlavně skutečnou pýlí. Jsou to majáky mezi mladými sportovci a jsem také rád, že si neberou servítky, pokud se odněkud šíří nějaké lži. Těch jmen není mnoho, ale rozhodně mezi ně patří Jirka Vacek, nebo Adam Česlík se svým projektem Performance training, nebo Miša Kohutová, která jde tak nějak proti proudu - a přidávají se k ní další a další hvězdičky. Ale třeba taky .....Lukáš Roubík a jeho školící centrum, které roky bojuje proti nepravdám ve výživě. I když jsem Lukáše dříve nemusel, postupem let hrany obrousili a dnes je z něj skvělý odborník a bořič mýtů, který se nebojí jít do kritiky zvučných Instagramových jmen, pokud šíří nebezpečné blbosti ... Díky za váš hoši.

Přání jednoho bezvýznamného muže steroids and anabolics

  • Přál bych si pro náš sport víc mozku, víc proher, které vytříbí charakter, oddělí zrno od plev a následně hodně výher, které vybudují pravdivé a nefalešné sebevědomí.
  • Přál bych si, aby se vrátil kus původních hodnot kulturistiky a fitness. Pěstování svalů je dlouhodobý proces. Vzorem by měly být opět sportovci, kteří v tomto vlaku jedou celý život, a ne pár sezon.
  • Přál bych si, aby IFBB federace zapomněla na mamon peněz a učila, přednášela, vysvětlovala, dělala celosvětovou osvětu tohoto sportu, jeho hodnot a přínosu pro rozvoj člověka v jeho harmonické podobě.
  • A hlavně bych si přál, abychom všichni do jednoho začali u sebe. Protože odtud to začíná. Přerod u těch nahoře nastane, až my budeme jiní, až naše chování bude jiné.

#trueINfitness




Autor: Mgr.David Alex Skoumal

Fotky: vlastní autorské fotky / Pixabay.com

Související příspěvky

Sdílet tento obsah